LED NEBO OHEŇ

Sara Raasch

Angara zmizel. Pro obyčejné lidi je mrtvý a Meira v duchu doufá, že to tak doopravdy je, i když pochybuje. Nebo spíše ví.

S pomocí cordellského krále Noama získala zpátky zimu, ale zároveň je její země v podstatě okupována. Zim a svou existenci splácí Cordellu otevřením téměř všech dolů a odevzdává své poklady a horníci stále kopou a kopou, hledajíce magickou propast.

A pak ji najdou. Meira nechce otevírat tu bariéru, která je ještě chrání, ale Noam je proti.

Meira si uvědomuje, že nemůže věřit každému...

A také zjišťuje, že pokud chce svět bez magie, čeká ji dlouhá cesta a smrt.

Upřímně musím říct, že na Saařiných knihách bývají nejlepší začátky, kdy se něco stane, a zbytek knihy je už takový klidnější.

Teď, zpětně musím dodat, že ta kniha není špatná a že si i po humbooku chci dočíst celou sérii, ale musím říct, že jednička byla o dost lepší.

Opět mě bilo do očí snad nejčastější klišé vůbec, nevím, jestli jenom já, každopádně pořád jsem tam viděla milostný trojúhelník.

Dále je Meira v podstatě jediný panovník, který touží po spravedlnosti, pokaždé jsou ostatní vládci zobrazeni jako zlí, sobečtí lidé, že Meira je jediná nedotčená Rozkladem.

Kniha hodně klade důraz na to, jak kdo vládne, jak kdo na co používá svůj zdroj a vždy citlivě sleduje, kdo je silný a slabý panovník.

Líbila se mi promyšlenost ohledně Řádu očistěných, na druhou stranu zase mi přišlo, že když se hrdinka pustila do hledání dalšího klíče, působilo to na mě dojmem ,,Ufňukané Uršuly", hrdinka se jakoby litovala prakticky ve všem, včetně toho, že musí nosit ty nepohodlné šaty, že musí dodržovat etiketu atd. Zkrátka obrázek drsné princezny.

Knize dám takových 5/10.